Na „sezení v lotosu“ nemám čas,
aneb co dokáže záchodová minutovka.
„Mně to prostě nejde. Přijde mi to celý divný.“
Zalehnu, dám si pecky do uší, snažím se poslouchat, ale po chvilce přemítám myšlenky a pak, tak nějak automaticky, usínám. A když si sednu, tak mě začne bolet kde co, a jediný co se mi povede, je vzpomenout si, co jsem zapomněla nakoupit.“
To byla odpověď mé kamarádky na dotaz, jestli někdy zkoušela meditace.
Přesně tohle se nám může stát, když větší část života žijeme tzv. „v hlavě“. Nedokážeme se propojit se sebou, se svým nitrem. Naše chytrá, na programech fungující hlavička v čele s egem, se nás opětovně snaží přesvědčit, že tohle na nás prostě nefunguje a že je to jen ztráta času. Maximálně nám podsune myšlenku:
„Hele na usínání dobrý“.
Meditovat dokážeme všichni, jen mnohdy nevíme, že to, co právě provozujeme, meditace je.
Slovo meditace pochází z latinského „meditatio“, znamená „rozjímání“. V tibetštině sloveso meditovat, znamená „obeznámit se“. Meditace můžeme chápat také jako cestou od nevědomého k vědomému, od pozorování k transformaci. Proces meditace je tvořen poznáváním starého a nefunkčního, které může být, nemusí, (volba je na nás), vědomě proměňováno v nové.
Mně osobně meditace pomáhají, jít do hloubky sebe sama, když řeším obtížnější věci, když mám potíže vytvořit si nadhled nad situací, když se potřebuju přeladit na jinou vlnu, nebo když potřebuju získat vhledy, nebo odpovědi na otázky.
Meditace je cesta k sebepoznání. Je to stav, umožňující nám být ve spojení se svým „vyšším já“, stav, ve kterém je možné měnit a tvořit svoji realitu.
Meditace může být pomůckou při harmonizaci naší bytosti jako celku, technikou vedoucí k sebelásce, metodou psychohygieny, nebo způsobem jak přetransformovat svůj život.
Meditovat nemusí vždy znamenat sezení v pozici lotosu a hodinové odpojení se od reality.
Meditovat lze i minutu, meditovat lze kdykoli v průběhu dne. Záleží na tom, čeho potřebujeme, pomocí meditace, dosáhnout.
Co meditace není?
Není to složitost, jen ji v tom názvu hledáme, protože, ve světě plném podnětů a informací, které se na nás valí ze všech stran, pro nás bývá obtížné jen tak být a pozorovat.
Rozdíl mezi meditací a klasickým myšlením, je přítomnost jednoduchého uvědomováním které přichází, když svou mysl necháváme být takovou, jaká je, bez potřeby následovat myšlenky, a reagovat na pocity a vjemy.
Co pro začátek vyzkoušet meditační minutovku?
Já s nimi začínala na WC. Tam totiž nepomůže žádná výmluva typu, „na tohle fakt nemám čas“.
Tyhle „záchodové minutovky“ mě naučily zaměřovat pozornost do sebe, uvolnit napětí (nejen ve střevech) a restartovat svůj zavzorečkovaný systém.
Ale pozor, je to návykovka.
První, co jsme zkoušela, co je nejsnadnější a co mi zafungovalo na první dobrou, a ještě jsem si u toho vypnula svou analytickou mysl, bylo zaměření veškeré své pozornosti na dýchání.
První návod
Zavřete si oči, (díky tomu budete vnímat jen sami sebe a odpoutáte se od vnějších podnětů)
Vnímejte pouze svůj nádech a výdech a to, jak se vaše tělo pohybuje v jemném rytmu s dýcháním. Postupně si všímejte, co dělá vaše břicho a váš hrudník.
Nenuťte se ke speciálnímu dechu, dovolte svému tělu, ať si dýchá, jak právě potřebuje.
Věnujte pozornost pouze pocitům, které ve vás dýchání probouzí.
Dovolte si užít si okamžiky, kdy máte příležitost vnímat takovou základní a pro nás samozřejmou věc jakou je dýchání, tímto úžasně jednoduchým způsobem.
Vnímejte své tělo a svůj dech, několik okamžiků.
Až budete mít pocit, že stačí, pomalu otevřete oči, proměte prsty na rukou, zahýbejte nohama a lehce se protáhněte.
Vnímali jste čas? Kolik si myslíte, že ho uplynulo?
Jak jste se, v průběhu zaměření se na dýchání, cítili?
Pro začátek doporučuji zkoušet to doma 🙂
Druhý návod
Tento způsob je úžasný v tom, že ho můžete provozovat třeba na autobusové zastávce, nebo jako spolujezdec v autě.
Zaměřte svoji vnitřní pozornost na nějakou část svého těla, např. na temeno hlavy, čelo, ruku, prsty, nebo oko.
Je úplně jedno, jestli budete mít zavřené nebo otevřené oči. Vyzkoušejte, co vám vyhovuje nejvíc.
Pokud je to možné, napřimte páteř a pomocí dýchání uvolněte tělo.
Teď nechejte svoji hlavu (mysl) ať jen tak je. Nesnažte se korigovat své myšlenky, nechejte je jen tak proplouvat vaší hlavou.
Vnímejte co přijde, může to být cokoli (jemné, rozlévající se teplo, brnění, lechtání, mírný tlak) jen to vnitřně pozorujte, registrujte to. Nijak to nehodnoťte ani neposuzujte.
Jestli nenavnímáte nic a neucítíte nic, i nic je v pořádku.
Po chvilce přeneste veškerou svoji pozornost na např. temeno hlavy.
Zůstaňte v tomto pocitu.
Po chvíli, (pro začátek postačí několik vteřin), přeneste svoji pozornost na dění kolem sebe.
Jaké to bylo?
Stačí pár okamžiků a naše vnímání a prožívání se promění do příjemného, nebo neutrálního stavu. Pokud Vám nejde nechat myšlenky jen tak plynout, řekněte si tuhle větu: „Aha, tak tohle mi teď běží hlavou.“
Když jsem objevila sílu meditací, začala jsem hledat nějakou vhodnou pro sebe, takovou, která mi pomůže nejen s uvolněním, ale i s tím, co aktuálně řeším. Ale nějak to nebylo ono. Tak jsem si vytvořila svoji vlastní meditační vizualizaci, na míru tomu, co potřebuji. A to bylo ono.
Od té doby tvořím na přání klientů osobní meditace na míru. Pokud ani vám nevyhovují obecné meditace se záměrem, jsem pro Vás přímo tady: MEDITACE
Pokud se chcete naučit, jak vypnout a pročistit analytickou mysl, budu se na Vás těšit při některé z mých KONZULTACÍ.
