Přeskočit na obsah

CESTA ZA ZMĚNOU

Způsob, jakým můžeme, sami sebe do hloubky poznat, kultivovat, zklidnit a získávat vhledy.

Před časem jsem se zamýšlela nad tím, proč většina lidí žije neustále v kruzích, proč zažívají podobné scénáře, proč vnímají stále stejné pocity, hluboké bolesti a strachy. Proč se jim většina toho, co odžívají neustále vrací? Odpověď je velmi jednoduchá.

"Nežijí svoje životy."

Namítnete, ale jak mohu žít svůj život, když mám děti a manžela, přítele, přítelkyni, partnera? A to je právě to. V prvé řadě je dobré si uvědomit, že tady žijeme každý sám za sebe, máme odlišné nastavení (povahové vlastnosti), jiné zkušenosti než kdokoli jiný – nikdo nežije v naší kůži a neprožívá věci stejně, (byť třeba rodiče, zažili něco podobného a svými „radami“, to s námi myslí dobře). Jsou to však rady vycházející z jejich vlastních prožitků a zkušeností, nikoli z Vašich. To, že jste něčí syn či dcera ještě neznamená, že se musí chovat či jednat stejně jako Vaši rodiče.

Jak tedy nežít v kruhu? Jak si uvědomovat co a proč dělám nebo nedělám?

Co zatím je? Téměř za vším stojí naše „STRACHY“, strachy a obavy všeho druhu (peníze, bydlení, vztahy, škola, práce, společnost, politická situace atd.), výčet by mohl být hodně veliký. Co je pro jednoho jednoduchou věcí, může pro jiného být obtížnou, neřešitelnou situací, tedy STRACHEM.

Pojďme na začátek.

Žijeme v nekonečném vesmíru a ten nemůže fungovat bez rovnováhy. Stejně jako vesmír fungujeme také my. Když jsme sami se sebou v rovnováze prožíváme štěstí, jsme zdraví, je nám zkrátka moc dobře a život nám připadá úžasný, krásný a fajn. Jakmile se však objeví něco negativního, nepříjemného, máme tendence se toho rychle zbavit, bojovat s tím, či to neustále dokola omílat a hořekovat, proč právě já musím tohle odžívat, co jsem komu udělala. Málokterý člověk vnímá negativní události ve svém životě jako informace. Informace, že je něco v našem životě v neharmonii. Informace, které nám připomínají, že je možná na čase něco změnit. Cesta z tohoto kruhu ven je:

Uvědomění - být si vědom, vědět, vnitřně vědět

Jak k takovému uvědomění dojít?  Jak ho získat? Vnitřní vědění a vedení nám poskytuje INTUICE, ta je dána nám všem, rodíme se s ní, a je pouze na nás, jak a zda intuici používáme. Je to náš vnitřní hlas, který nás připravuje na situace, ve kterých se ocitáme, či teprve ocitneme.

Je to hlas duše a duše ví, zná skutečnost, zná pravdu. Zažili jsme to všichni, až je po všem v duchu či nahlas občas proneseme, já jsem věděla – věděl, že to nemám dělat, já jsem cítila – cítil, že je to nesmysl, že do toho nemám jít, atd.). V dnešním světě jsme zahlceni informacemi všeho druhu a snažíme se je všechny pojmout, bohužel, přitom zapomínáme na informace, které pochází od nás samotných. Sebe vnímáme až jako poslední zdroj informací a to není právě dobré, pokud chceme žít jinak a cítit se jinak.

Hned Vás napadne: „Tak to jsem celou dobu až doteď dělala všechno špatně“? Omyl. Něco jako špatně není. V okamžiku „TADY A TEĎ“, se rozhodujeme vždy tak, jak nejlépe, v daném nastavení a stupni vývoje, dokážeme. Něco jako pocit viny tedy není na místě. Dostáváme se k prvnímu kroku a uvědomění:

„Necítím se dobře, mám pocit, že některé věci “ dělám špatně“ = chci změnu.“

Dostává se nám silné informace. Skvělé. Přecházíme k druhému kroku a uvědomění: Nestačí jen chtít, nestačí jen o tom mluvit, nestačí číst knihy, kde nám nějaká osvícená hlavička předkládá návrh našeho řešení, chce to:

„Manifestaci v životě.“
Tedy rozhodnout se pro změnu a udělat ji „tady a teď.“

Naše hlavička, mysl (EGO), je ještě chytřejším než ta z knihy, namítne, ale to nejde, už jsem to zkoušela! Ano nejde, tedy nešlo, protože to nebylo v souladu s vaším vnitřním nastavením, chcete-li přesvědčením. Chtěli jste změnu pouze navenek. Jak tedy skutečné změny udělat? Jednoduše, třetím krokem a uvědoměním:

„Naslouchej svým pocitům, přiznej si je a tak poznej sám sebe, poznej skutečnost, která s tebou ladí – rezonuje.“

Uvedu příklad. Většina lidí, řekne: „Já chci peníze!“ Když se na to podíváme objektivně, zjistíme, že každý pod pojmem „peníze“ máme ukryto něco jiného:

peníze = klid, že když přijdu o práci, nebudu ve stresu

peníze = moc, budu mít moc ovlivnit věci a dění ve společnosti

peníze = manipulace, lidi budou dělat to, co budu chtít já

peníze = pocit, že žiju, budu cestovat bez omezení a poznávat krajiny a její obyvatele

peníze = někam patřím koupím dům, zajistím domov pro rodinu

peníze = svoboda a nezávislost, atd.

Za každým slovem peníze, je nějaký pocit a to je to, co skutečně chcete, tedy ne peníze samotné, ty jsou pouhým, i když důležitým, prostředkem. Můžete, ale nemusíte, přijmout a uvědomit si, že:

„Nejdůležitější pocit na světě, je být sám sebou a se sebou v míru.“

Zde vše začíná, každá skutečná změna. Vaše tělo Vám poskytuje informace, kdy tomu tak je a kdy není. Je obrazem toho, jak se cítíte uvnitř.

„Všechno souvisí se vším.„
„Vaše pocity ovlivňují Vaše tělo a jsou jedním neodlučitelným celkem.“

Pokud svoje pocity a city ukrýváme, potlačujeme a neřešíme, začne naše tělo trpět nemocemi, tedy “nemá moc samo nad sebou“, nemocí se nerozumí pouze fyzické projevy (vředy, rakovina, záněty v těle, ale také strachy, panické stavy, deprese). Takže má rada na úvod Vaší cesty ke změně:

„Poznejme, kdo skutečně jsme, přiznejme si, co cítíme a co skutečně chceme“.

Nejsme povinni se někomu zavděčit, nejsme povinni plnit něčí očekávání, (můžeme, ale nemusíme, volba je na každém z nás), pouze žít svůj život s radostí, lehkostí a láskou k sobě samým. Přeji krásné dny na Vaší cestě za změnou. Mějme na paměti, že:

"Změna je život."

Marie Hájková