LADĚNÍ NA RADOST
Dnešek byl nádherný den,
ve kterém vládlo přímo pohádkové počasí.
Vzduch zvláštně voněl, vítr téměř nefoukal, a sluníčko se dělilo o své poslední hřejivé paprsky. Zkrátka radost sama. To, že nás slunce posiluje, čerstvý vzduch podněcuje naše vnímání a myšlení, že nám pohyb napomáhá k vyplavování těch správných látek a hormonů v našem těle, pro nás není ničím překvapivým. V takovém sluncem zalitém dni, se radost objevuje sama a baterky se dobíjí snadno. Ale, jakmile se obloha zatáhne a okolí pohltí mlha a přítmí, už se tak skvěle necítíme. Ladíme se, až příliš často, na vnější podmínky a okolnosti. Tohle „ladění“, provozujeme docela pravidelně. Těšíme se, že nám bude fajn, AŽ vysvitne sluníčko, AŽ konečně nastane ten pátek, AŽ budeme mít lepší náladu, AŽ si dáme nebo koupíme něco dobrého, AŽ nás někdo za něco pochválí. Zkrátka radost prožíváme AŽ při nějaké příležitosti.
Nebylo by snadnější radovat se pořád? Proč by měla naše radost záviset na někom nebo na něčem?
Proč?
Protože to dovolíme, protože jsme naučeni nechat se snadno ovlivňovat podněty z venčí. Jsme naučeni řídit se očekáváním druhých, jejich hodnocením, snažíme se plnit přání a potřeby, a je úplně jedno, jestli jsou naše vlastní nebo cizí. A snadno se tak stane, že zapomeneme na sebe.
Zapomenout na sebe = nežít v radosti.
Nedostatek radosti jde ruku v ruce s pocitem úbytku energie. Radost se pak stává jakýmsi výjimečným, krátkým okamžikem, nebo bonusem za něco.
Pojďme to změnit.
Radost je úžasná energie, a není třeba ji hledat kdekoli vně, ale uvnitř sebe. Uvnitř sebe najdeme vše, co potřebujeme pro prožívání radosti, pocitů štěstí a lásky. Uvnitř sebe najdeme energii, o které jsme přesvědčeni, že se nám jí nedostává
Stačí málo.
Nádech – výdech, OTEVŘÍT SVÉ SRDCE, opustit myšlenky, hodnocení, očekávání a jen BÝT tady a teď ve svém středu. Hotovo. Právě jste vstoupili do energie klidu, jasnosti a radosti.
A…, nestálo nás to vůbec nic.
